Poťouchle seriózní objektová inscenace, která vznikla z potřeby intimnějšího pozorování světa. Potřeby všímat si toho, co zůstává skryto: drobné proměny, přírodní cykly, tiché procesy, které vznikají i bez nás, nebo snad nám navzdory. Pohybujeme se na pomezí dokumentu a poezie, kde zkoumáme vztah mezi bytostmi a přírodou hravou, vizuálně poutavou a jemně introspektivní formou.
Beze slov
O divadle:
Potkaly jsme se na DAMU, kde jsme se začaly hrabat v hlíně ve sdílených záhoncích, a tak začala naše spolupráce. Bibi má doma asi 163 kytek a při tanci kolem nich (vlastně kdekoli a kdykoli) si nevědomky brouká melodie písní, které zapomněla, že zná. Nebe si v kapsách kabátu vytváří útulky pro zbloudilé objekty kulatých, měděných, děravých, skleněných či obdobných kvalit. Nechceš liči? Nebo zubní protézu?
